Tak tady musím zavzpomínat na svoji babičku Martu, která uměla spoustu věcí, a byť pracovala jako účetní, byl to človíček tvořivý, ruce měla šikovné a na cokoli sáhla, to jí šlo (ať už šlo o ruční práce, pečení, zahradničení...).
Jí také vděčím za první seznámení s pletením, háčkováním a šitím. U pletení jsem dlouho nezůstala - co si pamatuji, vznikla asi jen jedna šála:-) - nějak na mě byly pletací jehlice velké a nahazování mi šlo hůř.
Zato háčkování, to jsem si oblíbila. Přes malé vzorníčky jsem se dostala k háčkování jednoduchého letního topu, ozdobného předního dílu na šitou tašku a úplně nejvíc jsem byla hrdá na krajku, kterou jsem si háčkovala na ozdobení sukně. Taky jsem si uháčkovala horní díl k šatům, které jsem si s pomocí babičky ušila na ples...no, jestli bych v nich udělala parádu dnes, nevím, ale tehdy to pro mě byl vrchol mého umění:-).
Mezitím mě do tajů jiných ručních prací zasvěcovala také paní vychovatelka Hajdová na základní škole. Díky ní jsem si naprosto zamilovala křížkovou výšivku, a přes jednoduché obrázky a přáníčka jsem se dopracovala až k vyšívání ubrusů.
Také tehdy "frčelo" drhání, a protože uzlíky zvládne vázat každý, nesměl mi doma chybět bílý provázek, korálky, spínací špendlík, a jak byla chvilka, už jsem uzlíkovala.
A co se týká šití? Jasně, začínala jsem šitím v ruce a prvním jehelníčkem pro maminku a samozřejmě také zkouškou různých stehů. O něco později jsem se dostala k šicímu stroji, když jsem s babičkou šila pro svého o dost mladšího brášku letní tričko s kraťásky. A hodně jsem si to užívala, protože se babičce v tu dobu pokazil elektrický šicí stroj a my to ušily na starém "šlapacím".
Pak jsem se k šití nějakou dobu nedostala, ale začala jsem opět, když se mi narodily děti. Do obchodu daleko, děti rostly jako z vody, takže tepláčky, občas nějaké jednoduché triko nebo šaty na doma a bylo vystaráno:-).
Jé, jak to tady všechno sepisuji, hned mám chuť se do něčeho pustit...no, ale to chce čas a ten je pro mě teď velice vzácný. Ale třeba se brzy najde chvilka a vznikne něco užitečného (a snad i pěkného).
Žádné komentáře:
Okomentovat