Když jsme v únoru zahlédli plakátek s výzvou pro všechna "básnická střeva" s možností zapojit se do veršování vyhlášeném obcí Starý Jičín, neváhali jsme a hned jsme začali vymýšlet...
...a protože v rodině máme tak trošku všichni trošku toho básnického umu, manžel přišel s japonským haiku (je to vlastně jedna sloka básně, která má v každém verši určitý počet slabik - no tomu já moc nerozumím, ale vymyšlené to měl hezky:-)).
Dcera se také přidala (i když jsme ji museli víckrát povzbuzovat) a syn sice básničku vymyslel, ale zapomněl při svých mnohých školních povinnostech zaslat, takže ta mu v tom "šuplíku" holt zůstala.
No, a samozřejmě jsem nemohla chybět ani já:-). Starý Jičín jako takový moc neznáme, ale na hrad tam jezdíme velmi často - je to pěkná procházka...i když v dnešní době už je na cestě k hradu hromada lidí, a my tak trošku máme rádi svůj klid, ticho a pohodu, takže ideální je na hrad dojet brzy ráno...to potkáte tak akorát "pejskaře" a těch tolik taky není:-).
I přesto, že se moje básnička nedostala do vítězné trojky, mám z ní stejně velikou radost, a protože je fajn se o ty naše "radosti" dělit, můžete si ji přečíst níže...
...a z čeho mám největší radost? Dcerka se umístila ve své kategorii na 2. místě a my ji to moc přáli, protože se nad básničkou nějakou dobu "potrápila" a moc ji chtěla dokončit, takže když nám přišlo nedávno vyhodnocení, těšili jsme se s manželem jako malé děti, až uvidíme, jak se rozzáří při zprávě, že se umístila:-). Byl to báječný pocit:-)...
... a jelikož Starý Jičín chystá vydání sborníčku se všemi básničkami, těším se, až si ho po vydání koupím a vsunu tam také synovu básničku - ať máme to naše rodinné veršování hezky pohromadě:-)
Mějte se krásně a ať se vám daří!
Žádné komentáře:
Okomentovat